14. Květen 2012, Martina Kolísková
Já jsem matka, kdo je víc
Klára Mandausová
Poslouchat cizí lidi se nemá, jenže tohle nešlo jinak.. „Je pěkně tlustej. Říkám mu malý Buddha,“ svěřil se třicátník, který seděl vedle mě ve vlaku třicátníkovi naproti. Byla jsem zvědavá, koho že to ti dva, mimochodem žádní trenéři z posilovny, pomlouvají.
Druhý kamarád kvitoval: . . . → Čtěte dále
7. Květen 2012, Martina Kolísková Vážení přátelé,
Rádi bychom Vás seznámili s dopisem pana Honzy, ale nejprve bychom Vám chtěli představit článek uveřejněný v únoru na webových stránkách Rodina.cz, na jehož poslední větu pan Honza, pravděpodobně reagoval. (Se zveřejněním svého dopisu dal samozřejmě souhlas.) Článek se jmenuje Život s rozštěpem a přečíst si ho můžete ZDE
Vážená paní Kolísková,
trochu jsem pročetl . . . → Čtěte dále
30. Duben 2012, Martina Kolísková
„Seď alespoň chvíli v klidu! Sundej nohy ze stolu! Řekni dobrý den!“ Dobré mravy či pravidla slušného chování se často stávají pro rodiče i děti zdrojem dlouhodobého stresu. Co si ale pod pojmem dobré mravy představit? A musí být jejich vštěpování vždy synonymem stresu?
Dnešní mládež zbožňuje luxus. Má špatné mravy, pohrdá autoritami, nemá respekt . . . → Čtěte dále
23. Duben 2012, Martina Kolísková
Celé měsíce i roky může projevovat dokonalý klid a rovnováhu, vdechovat vůni květin a ignorovat nervózní děj kolem sebe. Potom nečekaně přijde den, kdy někdo na jeho široká ramena naloží příliš. Zafrká, hrábne nohou, přivře oči – a zaútočí. Kliďte se mu z cesty tak rychle, jak jen dovedete, a zachraňte si život! Býkova povaha . . . → Čtěte dále
16. Duben 2012, Martina Kolísková Máte-li chvilku času, začtěte se do slov T.G. Masaryka.
Plakáty, nalezené v malé vesničce Liberku v Orlických horách, byly vydány v roce 1947 jako učební pomůcka pro všechny druhy škol. Avšak po “Vítězném únoru” v roce 1948 přestaly být pro vzdělávání žactva vhodnou pomůckou a putovaly na půdu školy. Že spatřily světlo světa po tolika . . . → Čtěte dále
9. Duben 2012, Martina Kolísková Beran je první znamení zvěrokruhu. Představuje zrození. Beran vnímá jen sám sebe, je to dítě zvěrokruhu – novorozenec, zcela zaujatý svými prstíčky. Vlastní potřeby mají přednost. Dítě nezajímá, jestli jeho rodiče nebo sousedé spí. Když má hlad nebo potřebuje přebalit, nespokojeně vříská. Chce svou láhev a čistou plenku hned teď a radši byste sebou měli . . . → Čtěte dále
|
|